Obecné informace
Rožnov je proslaven především Valašským muzeem v přírodě, které je tvořeno souborem dřevěných lidových staveb a ročně jej navštíví až půl milionu návštěvníků. Rožnov pod Radhoštěm je turistickým centrem nejen díky muzeu, ale i své poloze, kvůli které je předurčen pro rekreaci a sport. V jeho okolí se nachází stovky kilometrů značených cyklistických tras a turistických cest, dále je také vybaveno řadou sportovišť pro zimní i letní sporty. Nejnavštěvovanější lokalita jsou Pustevny a hora Radhošť.[1]
Poloha obce
Město Rožnov pod Radhoštěm neboli srdce Valašska se rozkládá po obou březích řeky Bečvy v okrese Vsetín ve Zlínském kraji. Jeho poloha je 49°27´ severní šířky 18°10´ východní délky a leží v nadmořské výšce 378 m nad mořem. Povrch oblasti je převážně hornatý, většinu ji tvoří Moravskoslezské Beskydy. Nížina je pouze v údolí Rožnovské Bečvy. Nejznámější horou je Radhošť (1129 m n. m.), na jejímž vrcholu je socha posvátného boha Radegasta.[1]
Znak a prapor
Městský znak Rožnova pod Radhoštěm tvoří červený štít, na kterém je stříbrná kvádrová hradba s pěti stínkami a černě prolomenou branou, na cimbuří zbrojí ve střední části černý dvouocasý lev ve skoku se žlutou korunou. Jsou vymezena pravidla a závazný postup při podávání žádosti o povolení užití znaku města. Prapor města je červený list, na kterém zbrojí ve střední části černý dvouocasý lev se žlutou korunou, ve vlající a žerďové části jsou okrajové bílé pruhy v šířce jedné šestiny listu. Prapor byl udělen městu parlamentem České republiky dne 16. 9. 1994[1]
Historie města
Město Rožnov pod Radhoštěm bylo založeno v polovině 13. století, mezi lety 1246 – 1267, olomouckým biskupe Brunem ze Schaumburku. Právě z roku 1267 existuje první zmínka o městě. Latinsky sepsaná poslední vůle tohoto biskupa ze dne 28. listopadu 1267 dokladuje založení města. Město bylo původně celé dřevěné a bylo založeno při Brunových kolonizačních snahách doslova "na zelené louce". Není ale vyloučena možnost, že již před rokem 1267 na území dnešního Rožnova žili osadníci a biskup osadu jen rozšířil nebo právně uspořádal. Na mapě ze 13. století ještě Rožnov poznačen není, byl jen menší osadou.
V průběhu let se v Rožnově vystřídalo několik šlechtických rodů. Roku 1548 získali panství Žerotínové a udrželi si ho až do 19. století. Za jejich vlády došlo v Rožnově k rozkvětu hospodářství i řemesel. Významným se ve městě stalo sklářské řemeslo a tkalcovství, mezi další významné řemesla patří tkaní plátna a mušelínu, papírna, pivovar a také známé valašské vyšívání. Středověkou historii obce připomíná zřícenina gotického hradu. Původně strážní hrádek stál na kopci Hradisko nad městem od 13. století. V průběhu let se zde vystřídal šlechtický rod pánů z Kravař, Cimburkové nebo sedmihradský vévoda Petr. Hrad byl na rozkaz Císaře Ferdinanda I., částečně zbořen roku 1539 a usadili se na něm zbojníci.
V roce 1796 si příznivých klimatických poměrů všiml brněnský lékař dr. Kročák a do Rožnova poslal první pacienty s prsní chorobou. Dobré výsledky a narůstající počet hostů dal podnět ke vzniku klimatický lázní. Ty založil roku 1820 ředitel zdejšího panství Josef Drobník. Konec lázeňské historii ve městě učinila druhá světová válka. Na počátku 19. století byly v Rožnově převážně dřevěné domy, jen na náměstí stálo pár domů zděných. Dřevěné městečko se jen zvolna měnilo na kamenné.
Největší rozmach zaznamenalo město po druhé světové válce. V této době byl v Rožnově postaven průmyslový podnik Tesla. Kdysi dřevěné městečko v posledních desetiletích proměnilo v moderní turistické, kulturní, obchodní a průmyslové centrum.[1]
